Šampaňské víno je šumivé víno, které se vyrábí tak, že se v láhvi vyvolá sekundární kvašení vína, čímž vzniká oxid uhličitý. Víno s označením Champagne se může vyrábět pouze ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne. Výroba šampaňského je povolena ze tří odrůd, jimiž je rulandské modré, mlynářka a Chardonnay. Chardonnay – vyznačuje se jemným aroma a výraznou kyselinkou. Zraje pomalu a přináší svěží květinové a ovocné tóny. Pinot Noir – přináší aroma vyzrálého ovoce a dává šampaňskému potřebnou sílu a tělnatost. Pinot Meunier – šampaňské, v němž je tato odrůda zastoupena větším dílem, nemá tak velký potenciál k zrání.
Vinná réva se v kraji Champagne pěstovala již v roce 79, tedy mnohem dříve, než bylo vůbec objeveno šumivé víno. V době římské, se v Champagne nejen pěstovalo víno, ale začal se zde těžit i vápenec. Opuštěné lomy s až 90 m hlubokými křídovými sklepy a chodbami, jež zbyly po těžbě, se později staly ideálním místem pro šampaňské víno, jež zde dnes dozrává. Traduje se, že tajemství bublinek ve víně čili šampaňské objevil mnich Dom Pérignon. Druhá, pravděpodobnější verze však tvrdí, že se je naopak snažil z šampaňského vína dostat, když se v něm vytvořily přirozenou cestou druhotným kvašením (pravděpodobně při převozu „šampaňských“ vín z Francie do Anglie). Nepochybně však přispěl k historii a výrobě šumivého šampaňského vína.
Nejvýznamnějším městem regionu Champagne-Ardenne je Remeš (Reims), jež leží v Pařížské pánvi asi 150 km severovýchodně od Paříže. Město je centrem výroby šampaňského (hned za Remeší následuje Epernay).
V oblasti Champagne existuje mnoho — asi přes tisíc producentů šampaňských vín, někteří pěstitelé pouze pěstují révu, hrozny pak prodávají šampaňským domům, kde se vína lisují, procházejí první fermentací, následně procházejí scelováním, a po přidání kvasinek a třtinového cukru, vína zrají v hlubokých a dlouhých křídových sklepech, kde se víno rozvíjí a druhotným kvašením se v něm vytvářejí bublinky. Nejznámější producenti jsou označováni jako Grandes Marques.
Neročníková šampaňská vína se před druhotným kvašením mísí z rezervních vín různých ročníků, odrůd a většinou i vinic. Výjimkou jsou specifická vína Blanc de Blancs – bílé z bílých, což znamená, že víno je vyrobeno stoprocentně z odrůdy Chardonnay; Blanc de Noirs – bílé z černých, které je vyrobeno pouze z Pinotu Noir a/nebo Pinotu Meunier, a Cépage Meunier – ze 100 % Pinotu Meunier. Neročníkové šampaňské víno není příliš vhodné k archivaci, jelikož může být smíšeno z vín třeba až 10 let starých.
Ročníková vína mohou být také směsi různých odrůd a vinic, ale musí pocházet ze stejného roku. Vína mají velký potenciál a lépe výpovídají o charakteristikách jednotlivých let. Pro výrobu těchto vín se používají ročníky výjimečných kvalit. V průměru jen tři ročníky z deseti mají dostatek tepla, aby z jejich vín mohlo být vytvořeno ročníkové šampaňské.
Rosé neboli růžové šampaňské víno může být jak ročníkové, tak neročníkové. Jeho výroba je však ještě pracnější a časově náročnější než tomu je u bílých šampaňských. V Champagne se obvykle používá metoda, při níž se do bílého šampaňského přidá malé procento nešumivého červeného vína. Druhá metoda je mnohem složitější, neboť vyžaduje velmi pečlivě kontrolovaný kontakt slupek modrých hroznů odrůd Pinot Noir a Pinot Meunier s moštem. Tato vína mají jemnější aroma, zatímco rosé vyrobené přimícháním nešumivého červeného vína má aroma robustnější, po červeném ovoci. Blanc de Blancs šampaňské může být ročníkové i neročníkové, pro jeho výrobu jsou použity pouze hrozny odrůd Chardonnay, díky čemuž jsou tato vína lehčí, květinová. Ročníkové Blanc de Blancs mají veliký potenciál zrání a jsou vhodná k archivaci.
Zdroj: wikipedia
